Vážení občané a čtenáři Zpravodaje,
předkládáme Vám v letošním roce již čtvrté vydání našeho čtvrtletníku informací, zpráv, novinek a dění v MALHOSTOVICÍCH a NUZÍŘOVĚ. Poslední vydání v každém roce je spojeno se slavnostní a sváteční atmosférou Vánoc a příchodem Nového roku. Byli bychom rádi, kdyby k vánoční pohodě přispěl i tento obyčejný vesnický plátek, na který si občané zvykli a mnohdy se intenzívně diskutuje nad jeho statěmi.
Samozřejmě, že největší odezvu patřičně podpořenou mediální kampaní se stalo majetkoprávní vypořádání bývalého vojenského prostoru v části katastru Malhostovice zvaného „Na ZLOBICI“. První kroky a jednání jsme jako obec zahájili již na konci r.2001 a celý rok 2002 byl formou „houpačky“ jednou ano, podruhé ne v rámci našich kontaktů s armádou. Naprosto radikálním zlomem v dalším postupu bylo rozhodnutí Ministerstva obrany ČR o dalším osudu obou vysokých vojenských škol v Brně a Vyškově a také vládou potvrzená reforma armády a její profesionalizace. Armáda dala jasné stanovisko, dohodly se potřeby vojenského školství na jižní Moravě a bylo konstatováno, že naše cvičiště bude „nepotřebným majetkem armády“. Naprosto jasný impuls ke zvýšení aktivity v této problematice a reálný podklad pro další přípravné práce na návrhu smlouvy o předání majetku. V mezidobí, především pak v průběhu letošního roku bylo další kolo jednání zaměřené na další využití areálu. Zainteresovanými subjekty byly samozřejmě úřady samosprávy, státní správy a jiné např. i soukromé osoby zajímající se o pozemky a budovy. Jedním z nich je také i ředitel ZOO BRNO MVDr.Martin Hovorka, který se zajímá o možnost zřízení detašovaného pracoviště zoologické zahrady v blízkosti Brna. Nikdy jsme se nebránili smysluplnému využití a proto jsme i o této variantě nadále jednali. ZOO má zájem zbudovat v této lokalitě pracoviště na umístění přebytečných zvířat s možností jejich dalšího využití v chovu či pro výměnu s dalšími zahradami nebo zooparky. Jako příklad můžu uvést mláďata narozená na jaře, která na podzim vůdčí samec ve stádě honí, umístění samic s mláďaty nebo umístění zvířat, která jsou policejními a celními orgány zajištěny jako nelegální export či obchodování se zvířaty. Takto zajištěná zvířata, ať již jde o ptáky, plazy, obojživelníky či savce je zoo povinna přijmout a zajistit po dobu myslím jednoho roku, dokud nebude státem rozhodnuto o jejich dalším osudu. Na Mniší hoře v Brně na takový nápor zvířat nejsou kapacitně vybaveni a není ani možné i při nejlepší vůli toto zajistit. Nikdy jsem při žádném jednání, opakuji při žádném jednání neslyšel informaci, že zde bude karanténa nemocných zvířat, že zde budou umístěna zvířata nebezpečná (velké šelmy, jedovatí hadi, sloni, nosorožci, atd). Vždyť např.poslední dva jmenované druhy ZOO v Brně ani nechová a pro variantu zdravotně závadných zvířat jsou stanovena striktní veterinární podmínky a sami zastupitelé podobné formy využítí odmítají. Pan ředitel byl přítomen jednání zastupitelstva, podrobně a velmi fundovaně seznámil kolegy s představami využití, výhledem spolupráce a variantami financování. Takto přednesený záměr byl bez problémů přijat a schválen. Nyní skutečně záleží na dalším postupu jednání v této věci. Naše obec zde může vystupovat pouze jako subjekt vlastnící pozemky a budovy. Veškeré financování musí jít mimo rozpočet obce, protože není možno z místních zdrojů tak náročný záměr realizovat. A nikde není ani psáno, že se záměr podaří. Vždyť je jen deklarována vůle jít do podobného využití lokality. V mezidobí byly také vyhlášeny záměry na další využití nemovitostí. K dnešnímu dni jsou podepsány nájemní smlouvy na bývalou pozorovací věž, na pronájem pozemků za účelem spásání porostů ovcemi a je připravena smlouva na pronájem velkého zděného hangáru. Další nabídky se projednávají, mimo jiné existuje možnost pořádání setkání fanoušků historické vojenské techniky – „military klubu“ a jiné. V poslední době jsem dostal i otázku proč vlastně obec řešila majetkové vztahy k vojenskému prostoru. V prvé řadě jde samozřejmě o majetek na katastru obce, který byl armádě nepotřebným. Za druhé je nutné říci, že v minulosti to bylo území uzavřené veřejnosti s omezením vstupu a pohybu a v neposlední řadě je to místo, které často navštěvují občané okolních obcí a mají k němu nějaký vztah, mnohdy silně citový. Smyslem je samozřejmě oblast otevřít pro širokou veřejnost, umožnit návštěvníkům vstup za účelem vycházky, projížďky na kole nebo možná v dohledné době také rozhled z druhého patra pozorovací věže. Dalším smyslem je využít nemovitosti za účelem podnikání, rekreace, společenského setkávání, ale také za účelem umístění těch oveček tak, aby bylo v budoucnosti možné se rozpomenout na doby, kdy starý pan Frohlich z Kuřimi na ZLOBICI pásl stádo ovcí bývalého státního statku. Osobně si pamatuji tu dobu někdy v sedmdesátých letech minulého století jen matně, ale Vy starší si dobře pamatujete upravené a spasené kopce na ZLOBICI. Třeba se nám to nepodaří, možná že sousto je příliš velké a omezení obce ve věci nakládání s nemovitostmi je značné. Nesmíme totiž po dobu minimálně 10 ti let nic prodávat, vlastnicky měnit, ani jinak bez souhlasu armády s majetkem nakládat s výjimkou pronájmu. Podařilo se nám s armádou domluvit na tom, že dnes jsou v katastrální mapě zakresleny všechny budovy pevně spojené se zemí. Požádali jsme stavební úřad o prohlášení o existenci staveb tak, abychom jim mohli přidělit evidenční čísla. Dohodli jsme se i s obcí LIPUVKA na umožnění příjezdu do této lokality. Dovolím si touto cestou veřejně poděkovat zastupitelům z LIPUVKY a panu starostovi za vstřícný postoj. Samozřejmě, že výměnou za náš podíl na udržování pořádku na odbočce na „panelku“ ze státní komunikace. Ze začátku jsme nemohli najít společnou řeč, ale výsledek jednání je maximálně vstřícný. Je nutné říci, že na katastru obce Lipůvka je těleso příjezdové komunikace (panelky) vlastnictvím naší obce a pozemky pod ní asi 17 soukromých vlastníků a samotné obce Lipůvka. Na katastru Malhostovic je celé těleso i pozemek vlastnictvím naší obce! Co říci na závěr k této stati? Čeká nás ještě hodně práce, území nemá vodu, pouze tři 50.000 litrové podzemní nádrže, které jsme naplnili pro potřeby požární vody a lokalita není řešena územním plánem. Před třemi léty jsme se pokusili pustit do boje o majetek na území našeho katastru s vědomím, že především těm starším přítomnost armády, ačkoliv jsme s ní vycházeli velice dobře a vstřícně není moc po vůli. Maximální snaha byla ukončena výše uvedeným výsledkem. Snažili a budeme se snažit využít svěřený majetek ve prospěch nejenom obce, ale i okolních obyvatel a návštěvníků. Přivítáme každého slušného návštěvníka a pro začátek jsme zachovali hlídací službu v areálu jako prevenci proti těm méně slušným. Bylo by více jak nešťastné, ne-li totálním fiaskem naší iniciativy, pokud by pár měsíců po převzetí bývalého vojenského území se lokalita stala místem devastace s nájezdy jedinců a skupin s cílem ukrást nebo zničit cokoliv je možno. Není však možno tento způsob využití udržet donekonečna. Smyslem je co nejdříve objekty a pozemky pronajmout tak, aby si každý nový nabyvatel či uživatel svoji pronajatou věc zabezpečil a nemusela tak činit sama obec. Můžeme doufat, že se nám cíl podaří a pokud ne, tak opět zcela veřejně na stránkách tohoto zpravodaje zveřejníme proč se nám naše cíle nedaří naplňovat a jaké řešíme problémy. Zároveň věříme, že naši snahu oceníte alespoň v tom, že jsme se o řešení pokusili, byli jsme rychlí, pružní a konstruktivní a následně jsme bezúplatně lokalitu získali do svého vlastnictví. Některé obce, kterým byla tato možnost také dána jsou na začátku této dlouhé, náročné a velmi složité cesty. Poděkování patří všem, kteří nám v naší snaze pomohli.
V minulém měsíci obdržel DSO „ČOV DRÁSOV – MALHOSTOVICE“ územní rozhodnutí na stavbu společné čistírny odpadních vod a kanalizační sítě. Skončila první etapa projekčních prací a je podepsána smlouva na druhý stupeň PD pro vodoprávní řízení. V letošním roce jsme uhradili faktury za provedené práce ve výši přibližně 800.000,- Kč, z čehož každá obec hradí polovinu částky. Velký vodárenský svazek TIŠNOVSKO, jehož jsem místopředseda poskytl v letošním roce obci příspěvek na tyto projekční práce ve výši 250.000,- Kč. Pro příští rok na dokončení projektu bude nutné uhradit částku ve výši 1.200.000,- Kč. Je samozřejmé, že i zde bude nutné zajistit část financí mimo rozpočet obce, protože není asi v silách našeho rozpočtu hradit v takovém rozsahu projekční práce. Rádi bychom zimní měsíce věnovali maximum pro posun našeho záměru do cíle, jímž bude vydání vodoprávního rozhodnutí. Projekční práce mají být ukončeny v květnu příštího roku.
Těsně před dokončením je také úprava veřejných prostranství v naší místní části NUZÍŘOVĚ. Sice tato stavba svým rozsahem méně náročná trvala více jak půl roku, ale dnes máme v souladu s projektovou dokumentací realizován nástupní ostrůvek, na něm novou čekárnu s logem obce, osvětlením a uzamykatelnou vývěskou pro vyvěšení jízdních řádů. Vlastní úprava zasahuje až k místnímu obchodu. Chybí nám osetí zeleně a instalace dopravních značek tak, abychom mohli stavební úřad požádat o kolaudaci stavby. Předpokládám, že se tak stane až v lednu příštího roku, protože není časový prostor pro tyto práce a jednoho zaměstnance obce. Velmi si cením toho, že se nám po více jak dvou letech podařilo získat pozemek na kterém stavba stojí do vlastnictví obce. Vlastně to byla bývalá silniční příkopa a již v minulých vydáních jsem tuto problematiku popisoval. O to větší absurdum je skutečnost, že i všechny dopravní značky nejenom součást naší točny autobusů, ale i na hlavní silnici musí hradit obec. Včetně přechodu pro chodce!!! A tak nás s panem Kubíčkem na jaře uvidíte v Nuzířově, jak bílou barvou kreslíme po silnici. Zdá se Vám to směšné? A znáte ceny dopravních značek samozřejmě od autorizované firmy společně se sloupkem a zemnící patkou? I zde se snažíme ušetřit, ale i když jsme bytostně nesouhlasili se značením i státní komunikace, byli jsme nuceni ustoupit. Jinak bychom nestavěli! Přesto si myslím, že pokud obec má hradit vodorovné dopravní značení na silnici 2 třídy je něco v nepořádku. Je to asi stejné jako když požádáte souseda o vyjádření se ke stavbě Vašeho domu a on Vám dá podmínku, že mu uděláte také fasádu na jeho domě a ještě ji natřete. Jiné přirovnání nemám. Především z tohoto důvodu se mě nechce psát objednávka na vodorovné dopravní značení na správu a údržbu silnic. Vždyť to je příspěvková organizace vlastníka komunikace. Obec nemá peněz na rozdávání a věřím, že ani správce silnice nemůže rozhazovat, ale není možné donekonečna Nuzířovským říkat proč nejde stavbu udělat. Nyní máme hotovo a Vy snad prominete, že přechod nebude jak od profesionálů. V jiném případě možná kolegové zastupitelé rozhodnou, že nebudeme směšní a přechod objednáme. Ale nikomu z nich se takový přístup nelíbí a možná že za 3-5 tis.korun ušetřených na objednaném přechodu investujeme např.do parkových laviček. Rozhodně nám ještě na mnoha místech chybí. Chci vyslovit přání, aby nové dílo sloužilo místním občanům a všem cestujícím. Jeho cena přesáhla 250.000,- Kč a snad bude stavba ušetřena vandalismu nebo dopravní nehodě.
Na tuto tématiku přímo navazuje nový systém dopravy pod názvem Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který bude spuštěn od 1.1.2004. Již půl roku je tato problematika pravidelně na jednání zastupitelstva. Jednohlasně jsme neodsouhlasili žádný z materiálů nám předložený. Systém našim občanům přinese pouze problém s přestupováním na vlak o to větší, čím starší cestující osoba je, nebo s případným tělesným handicapem. Jsme přesvědčeni, že se doprava nezrychlí, nýbrž čas strávený v dopravním prostředku bude delší než doposud. Výhodou samozřejmě je, že se prodlouží linky přes NUZÍŘOV do Lipůvky v počtu asi 8 spojů denně. Cena jízdného se také pro nás zvýší. Současná cena je 18,- Kč z Malhostovic do Brna. Nová cena v tarifním pásmu „4“ je 24,- Kč a v dalším myslím ještě o čtyři koruny dražší. Tarifní pásma jsou stanovena po určité zastávky v Brně. Výhodou určitě je, že jízdenka platí i na městskou hromadnou dopravu v Brně a neuspějete s ní pouze na letišti v Tuřanech, nebo na přístavišti parníků na přehradě. Ale kolik z Vás potřebuje nutně cestovat i MHD? Co si můžete vybrat v Brně při jízdě vlakem? Zastávku Řečkovice, Královo Pole, Židenice a Brno - hlavní nádraží. Dále cestujete opět MHD, někdy velmi daleko a systém Vás k jejímu použití přímo nutí. Chtěli jsme zachovat některé přímé spoje na Brno. Bylo to ze strany Jihomoravského kraje zamítnuto s odůvodněním, že všichni budou jezdit přímo a zvýšily by se ztráty IDS. Není to však signál co vlastně cestující vyžadují? Sednout do jednoho dopravního prostředku a vystoupit co nejblíže cíli cesty. Ve velkých aglomeracích je prý systém IDS běžný. Možná nebudeme tak konzervativní a na novou dopravu si zvykneme. Co nám jiného zbude? Snad jen individuální doprava osobními auty, které již mnozí z Vás využívají. Na začátku měsíce prosince jsem byl přesvědčen, že existuje cesta k dohodě. Poslední zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje snížilo příspěvek pro obce na jednoho občana z 90 ti korun na 50. To by pro MALHOSTOVICE znamenalo úhradu v příštím roce asi o 5.000,- Kč vyšší, než nyní hradíme dopravci za víkendové spoje. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se na posledním zasedání regionu KUŘIMSKO dozvěděl, že z důvodu radikálního přístupu a nesouhlasu města Kuřimi k navrženému systému dopravy a zákazu nájezdu autobusů na jejich nádraží budeme jezdit do ČEBÍNA! O tomto návrhu obec ČEBÍN nevěděla, původně se plánovalo navážení do ČESKÉ u Brna. A Čebín také systém dopravy neodsouhlasil a nechce tolik autobusů pustit na svoje místní komunikace k nádraží. Dovedete si představit jak se budou linkové spoje točit mezi pískem a železným šrotem na pronajatém prostoru nádraží ČEBÍN? Nyní už chybí jen to, aby bylo volné nádraží na Níhově, ale to je zase jiný kraj. Navíc prý bylo třeba posílit spoje přes HRADČANY a ČEBÍN a tak z našeho směru vyškrtli asi sedm spojů, které mají odbočovat v DRÁSOVĚ směrem k SIEMENSU a dále do Čebína a Kuřimi. Podle hesla: „MALHOSTOVÁCI a NUZÍŘOVŠTÍ vydrží všechno“. Samozřejmě jsme na tento zjištěný stav podali písemnou námitku, ale organizace, která systém dopravy pro Jihomoravský kraj připravuje pod názvem KORDIS JMk s.r.o doposud neodpověděla. Ona vůbec málo komunikuje. Pouze informace meilem, či poštou oficiální dopis kraje, nebo návrhy smluv k odsouhlasení. Těch stížností bude v jejich sídle asi pěkný balík. Celý systém je připraven velmi rychle, hekticky a brzy je uváděn do praxe. Netvrdím, že by se jeho autoři nesnažili vymyslet co nejschůdnější systém, ovšem jeho složitost chce čas na odstranění „dětských nemocí“. Z výše uvedeného je zřejmé dámy a pánové, že zatím nezveřejňujeme návrhy jízdních řádů IDS. Pořád se něco mění a ani nevíme, kam by se tak velké množství listů umístilo. Ono totiž nestačí zveřejnit pouze autobusové spoje, musíte zveřejnit i jízdní řády Českých drah. Alespoň ve směru Tišnov – Brno a zpět. Nezývá než doufat, že budete trpěliví, systém dopravy bude životaschopný a čas zahladí počáteční nedostatky.
V průběhu měsíce listopadu jsme byli úspěšní s naší prosbou na pomoc při opravě vedení místního rozhlasu do NUZÍŘOVA. Po neúspěšném jednání na krajském úřadě jsme iniciativu obrátili na Ministerstvo financí ČR. Vedení bylo v dezolátním stavu někdy z šedesátých let minulého století. Nebylo bohužel ani v majetku obce, protože bylo instalováno na sloupy vedení Českého TELECOMU. Po kabelizaci obou obcí telefonním kabelem jsme firmu požádali o odstranění dřevěných sloupů v obou obcích a nakonec jsem musel TELECOM poprosit, aby nelikvidovali vedení k NUZÍŘOVU. Jinak by nebylo spojení vůbec žádné. Nakonec jsme byli úspěšní a v kritických časových lhůtách řešili způsob provedení. Pouze na telefon jsem s místostarostou konzultoval, jestli mám na ministerstvu podepsat limitní příkaz pro obec MALHOSTOVICE ve výši 300.000,- Kč, nebo je to pro nás nereálné. Byly poslední dny listopadu a podmínkou je uvedení do provozu celého zařízení do 31.12 tohoto roku. Po krátké konzultaci jsme se shodli, že příspěvek podepíšeme a zaručíme se ke splnění všech požadovaných úkonů. V mezidobí rozhodlo zastupitelstvo o variantě znovuobnovení sloupového vedení. V tak krátké době není možné podepsat souhlasná stanoviska se vstupem na pozemky s vlastníky. Vybraná varianta zná jen jednoho vlastníka a tím je Krajský úřad Jihomoravského kraje, který vlastní vnější hranu silniční příkopy na které je umístěno naše zařízení. Možná ten vlastník ani neví, že nějaké takové zařízení zde má. Navíc po levé straně silnice do NUZÍŘOVA již máme vedení vodovodu, TELECOMU a po pravé projektujeme kanalizační přivaděč a těm by se muselo vyhýbat. Varianta dálkového přenosu dat nevyhovovala pro signál požární sirény a i finančně byl náročnější. Náklady na rekonstrukci jsou bohužel vyšší než zmiňovaný příspěvek ministerstva a tak jsme museli být velice vstřícní při jednání s dodavatelskou firmou a ještě pověřit pomocí a dozorem zaměstnance naší obce pana KUBÍČKA. Vytyčili jsme trasu kabelu telefonů, zajistili vrtací soupravu a i při nejvyšší opatrnosti se nám v jednou kritickém místě podařilo poškodit vedení vodovodního přivaděče. Přesně v tom místě, kde jsme museli vyhýbat pozemku jediného vlastníka, který s trasou vodovodu nesouhlasil a chtěl po obci velké peníze. Tam jsme uhnuli do silniční příkopy s vodovodem a souběh sítí je zde velmi hustý. Nemusel bych vůbec tuto informaci podávat. Nepovažuji ji za nic špatného. Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Vím, že jsme oba, tedy já i pan KUBÍČEK byli přítomni výkopům a známe prakticky přesně trasu všech liniových staveb v obou obcích stavěných po roku 1989. Zapomněli jsme na to, stavební firma umístila trubku vodovodu pěkně pod sloup protlakem, aby se nevyvrátil a my ji navrtali při hloubení základů pro sloupy. Dodávka vody byla týž den obnovena, dnes již máme všechny sloupy nebo lépe řečeno jejich patky instalovány a následně budeme usazovat vlastní stojky s úchyty pro kabel. Vůbec nepochybujeme, že stanovené termíny splníme a svůj vztah k MF ČR řádně vypořádáme. Nové zařízení nám umožní vyměnit v budově obecního úřadu starou zastaralou ústřednu tohoto zařízení a zajistí potřebný signál pro obě místní části. Zařízení bude mít možnost asi šesti varovných signálů, např.signál hasičské sirény, chemický poplach, varování povodňové vlny, radiační nebezpečí atd. Nikdo si takovou kritickou situaci nepřeje, ovšem přírodě či nenadálé dopravní nehodě neporučíme a je povinností obce a starosty mít zajištěn dostatečný a funkční systém varování obyvatelstva. Zbývá říci: “Děkujeme pane ministře“.
V souběhu s tímto zařízením jsme hodlali protáhnout vedení rozhlasu i osvětlení až k mlýnu zvaného „U BUČKU“. Ten je již na katastru Drásova a v průběhu letošního roku naše obec iniciovala jednání ve věci změny katastrální hranice mezi oběma sídly. Nabídli jsme výměnou za pozemek pana Juráka z Drásova, který má v blízkosti bývalé dálnice u potoka, pozemky vedoucí k výše uvedenému mlýnu. Zde katastr Drásova naprosto nepřirozeně zasahuje velkým klínem až k potoku LUBĚ v oblasti kolem vodárny a dále k mlýnu. Hraniční měla být cesta mezi oběma mlýny s tím, že cesta by byla vlastnictvím MALHOSTOVIC a k našemu katastru by připadl i mlýn „U BUČKU“. Smyslem je vypořádat majetkové vztahy a trochu pomoci lidem žijícím v této nemovitosti. Smysl to určitě má, Kučerovi a Váňovi u nás nakupují, všechno mimo úřadu si vyřídí a i hrobové místo mají na našem hřbitově. Z Drásova vzdáleného více jak dva kilometry nemohou moc očekávat. Vždyť i telefonní přípojku jsme po dohodě s bývalým drásovským kolegou ing.Andrlíkem řešili v projektu napojení NUZÍŘOVA. Bohužel, zatím nedošlo ke shodě i když kolegové ze sousední obce by tento problém také rádi vyřešili. Domlouvat se na údržbě rozbité komunikace, přes nezkolaudovaný most, řešit problémy občanů z domu tak vzdáleného není moc příjemné a nelze ani moc slíbit. Naše obec učinila vstřícné gesto a chtěla na sebe vzít další břímě starostí. A vůbec se tato problematika netýká stavby kanalizace, či jakýchkoliv zástupných problémů, nebo ziskuchtivosti. Náklady na zlepšení komfortu života těchto lidí by nebyly zanedbatelné. To řešení mělo být vstřícné pro obce i dotčené občany. Pokud se situace nevyřeší nic se neděje. Celá léta nebylo řešeno, není ani nyní. Bohužel.
Dovětkem si Vás všechny dovolím pozvat v zastoupení Obce MALHOSTOVICE i Mysliveckého sdružení MALHOSTOVICE na společenský ples konaný již potřetí v takovéto spolupráci dne 17.1.2003 v prostorách naší sokolovny. Na mnohá přání jsme nepozvali jen „dechovku“ jak nám bylo vytýkáno, ale kapelu, která zahraje všechny žánry. Vždyť vystoupení pana Kozelka se svými kolegy v neděli o hodové zábavě bylo přijato velmi kladně ať již mladými i těmi dříve narozenými. Tak neseďte doma a přijďte se jednou v roce pobavit. Myslivci připraví výbornou kuchyni, dobré pití a společně snad i dobrou zábavu.
Dovolte mi Vážení spoluobčané a čtenáři, abych Vám závěrem tohoto povídání popřál jménem svým i jménem kolegů v zastupitelstvu obce příjemné prožití svátků Vánočních, bohatou nadílku, štěstí a pohodu v posledních dnech roku 2003. Do Nového roku 2004 Vám přeji především pevné zdraví, osobní spokojenost, hodně úspěchů ve škole i zaměstnání. Přál bych si, aby příští rok byl pro Vás ještě lepší než ten letošní, bohužel obdařený extrémním suchem. Vaše osobní spokojenost a pohoda se reálně promítne do celého chodu obce. Připijme si pomyslnou číší dobrého vína na zdraví a úspěšný příští rok.
Petr G R Ú N W A L D – starosta obce